Hurá, jsme stále živí a zdraví.

Zdravíme všechny po delší době. =)

Žádné velké změny, řeknu Vám. Chodíme do práce a je nám spolu pořád krásně. =)
Přijela jsem 20.6. do Vancouveru, kde jsme zažili jedno z vůbec nejhezčích období tady v Kanadě. Zůstali jsme v downtownu s Markovo strejdou Peťou a tetou Martinou. Tři dni nabyté do posledních vteřin. Prostě paráda. Před přistáním jsem zablokovala záchod asi na 20 minut, abych se převlékla a načinčala, protože Marek pro mě přijel na letiště. =) Let byl klidný, teda až na těch 20 minut, kdy už mě pan letušák upozorňoval, že bych se měla jít posadit, protože jsme šli na přistání. Skvělá paní, která seděla vedle mě, měla dobrý výtlem. =) Hned jí bylo jasné, že z letiště neodjedu sama. =)

 Marek na mě čekal v příletové  hale. Dlouho jsem ho neviděla, ale za to on mě ano. A pak se ke mě připlížil zezadu a objal mě jako svěrací kazajka =) Bylo to prostě nádherné...
Hned pak jsme šli na večeři do restaurace známe pod jménem Lookout. Je asi  ve stometrové výšce a je z ní výhled na celý Vancouver a navíc se celá otáčí. Nic moc pro lidi, kteří mají závrať. Číšnice přišla asi třikrát, než jsme si konečně vybrali nějkaou dobrotu. Pořád jsme museli koukat dolů a fotit. Marek měl NewYork steak, já jehněčí pečenou nožku na víně, teta se strejdou to vzali z lehka salátkově. Ale ty byly... Mňam. K předkrmu jsme měli kalamárky a jako zákusek zmrzku. Mňam.

Ubytovali jsme se v parádním hotýlku kousínek od centra. Druhý den byl na plánu výlet za kosatkami, kam bychom se bez strejdy a tety asi určitě nepodívali. Ráno jsme se nalodili. Naše plavidlo pobralo ještě dalších asi 12 lidí. Vyrazili jsme na širé moře a poté mezi ostrůvky vancouverského pobřeží. Krása. Viděli jsme lachtany, orly, nádherné lesy, pláže i plážičky. Občas někde vykukovala luxusní vilka nebo vinice. Oči jsme měly na štopkách, ale žádné kosatky na obzoru. Vždycky ve chvíli naděje se všichni zvedli a čučeli do vody, ale vylezl z toho nakonec klacek nebo řasa. Ale dočkali jsme se a jak. =) Opět se nám otevřelo moře. Před námi spousta lodí na jednom místě. Naděje umírá poslední. Byly to oni. Asi 6 kosatek i s miminkem a obřím kosatčím taťkou. Byly od nás 100 m. Dočkali jsme se i vystoupení. Taťka kosaťák si to chtěl omrknout nad hladinou a celý vyskočil zvody =) .... Pecka!!! To Vám byl šplouch :-D A pak ještě panáčkoval. Na závěr nám zaplácali ocasními ploutvemi. Bylo to nějaké sociální chování, ale my moc nevíme jaké. Asi jsme je už moc otravovali. =) Mrňátko byl můj oblíbenec. Velké kosatky mávly ploutví jednou a mláďátko muselo mávat jako šicí stroj, aby jim stačilo. Bylo to perfektní. =)

Neměli jsme těch rybiček dost, a tak další den bylo na plánu aquarium, a pak nakupování. Ten den, totiž Petr s Martinou odlétali. Trošku jsme si popletli hodinu odletu, tak nám bylo v koloně na dálnici k letišti horko, ale vše dobře dopadlo. Náramně jsme si to užili a počásko nás také nezradilo. Vancouver v jasném slunci je nezapomenutelný zážitek. =)

A tady už jsme na prochajdě v okolí Whistleru.

Hurá do nového bytečku. Těšila jsem se na médi a Whistler mě přivítal hned třemi podél silnice. Jsou obří a krásní. =) BTW včera jsme potkali maxi mamču s úplným mrňouskem. Musel mít maximálně měsíc. Byl to ťuťavec. =)

No a začli prochajdy a práce a prochajdy a práce =)

Všechny moc zdravíme a posíláme pusy =) M+T