Oslava narozek a první poježděníčko 2

Ahojda. jak se všichni máte? Musíte nám také začít psát, co vše nového se děje u nás doma (+ v Norsku). Abychom byli také trošku v obraze. To nejde abychom psali jen my jak se máme. :)

Dnes zdravíme ze zateženého lehce posněženého rána ve Whistleru. Posledních pár dní bylo nádherně, ale teploměr ukazoval -14 a nahoře na kopci -26 až -40 podle toho jak zrovna foukalo. Velká paráda, ale alespoň svítilo.

výhled z okna

 Tak už máme za sebou první pařby. Po práci v Bleuhighway, což je masérské centrum neboli SPA, kde pracuji, jsme se vydali s jedním kolegou na fireshow (ohnivou šou). Velcí borcí a snowbourďáci i lyžaří proskakovali ohnivou obručí, přeskakovali lidi hrající si s ohnivýma řetězama a tyčema a ukazovali nejrůznější triky. My jsme seděli v hospůdce s velkým oknem, popíjeli pivko a obdivovali noční život. Dom jsme vyrazili chvili po 12. půlnoční. Cesta autobusem byla trosku náročná. Dělá se mi tady špatně v autobuse i bez piva natož s nim... =) Přežili jsme ve zdraví a druhý den ráno byli ready do práce.

 Další veselí bylo na Markovo narozky. Ve středu se k nám na patro nastěhoval pár čechů. Verča a Petr. Verča studovala také na ftvs TVS jako Mářa a Petr je z elektrotechnické, alespoň myslim, je takový všeuměl. Večer jsme se sešli a oslavili jejich přistěhování a sámoška i narozky. Verča pracuje jako uklizečka, a tak měli velikou zásobu nalovených piv z práce. Byla parádní ochutnávačka. =) Mářa dostal od našich spolubydlů 6 Coron (piv v lahvy) a ode mě dalších 15 plechovek k tomu ty ochutnávky... Mno bylo veselo. Druhý den šel do práce naštěstí jen Petr a to až od 11. Takže pohůdka.

oslavenec se probojovává do krabice plné plechovek s pívem

Mám čtvrtky volno, a tak jsem Mářovi slíbila, že dostane k narozkám guláš se šesti =) Dopolko jsme vyrazili do sekáče pro vařečku a při té příležitosti Marek objevil i parádní vázání na snowboard, které mu chybělo. Po příjezdu dom Mářa začal montovat a já vařit. Vaření se podařilo. Montování ne, byly krátké šrouby. Knedlíky se nezdrcly a guláš skoro nepřipálil. =) Ten večer byli doma i Chelsie s Lukem, a tak jsme si všichni pošmákli a zalili to pár zbylýma pívama z předešlého dne. =) Řekla bych, že se to vážně vydařilo. (Díky moc mamčo za receptíky =))

V pátek jsme hezky časně vstávali. Mářa koupil správné šrouby. Šupem přidělal vázání a vyrazili jsme na kopec-PĚŠKY. K prvním nehlídaným vlekům vede cestička lesem. Jenže my jsme nevěděli kudy. Věděli jsme jen, z které autobusové zastávky se tam jde. Díky Bohu jsme potkali jednoho sympaťáka, který měl namířeno stejným směrem. Ani to nebylo tak strašné, když na to teď tak myslím. I když... Hodina a 20 minut do kopce v lyžákách, vyšlapanou cestičkou ve sněhu, na zádech buď lyže nebo prkno. Nic moc.

(Nepřemáhám se, maminko, neboj.) =D Ryan, ten kluk co jsme ho potkali, teda říkal, že ještě žádnou holku takhle jít neviděl, ale zase jiní kámoši říkali, že je to pohoda a že takhle chodí normálně. =) Nahoře to bylo naprosté labůžo. Ze začátku trošku kostrbaté ježdění. Museli jsme si zvyknout na nové vybavení a hlavně jiný typ sněhu. Bylo to úžo. Někde nádherný hlubokáč jinde upravený terén. Prostě supr. A jak se nám to líbilo, tak jsme úplně zapomneli fotit. =( V jedné frontě poletovali ptáčci a zobali drobečky lidem z ruky nebo jen tak sedali na zvednuté hůlky. Pecka =) Na nás teda žádný nesedl, ale taky jsme alespoň nebyli poo... =D Odpo bylo zase v práci jako normálně, takže docela únavný den. Padla jsem do postele jako do krytu a ráno hned od 10.00 další masáž a od 11.15 další a pak už volnu. Ufff.

No a dneska už je o týden víc. Zase párkrát bylo zataženo a zase svítilo sluníčko a to byly pořádné zimy. V úterý byl Marek na zkušené v jedné hospodě jako výpomoc do kuchyně. Byla to pěkná šichta. Fuj. Ve středu mi volali z jiného spa (lázní), že hledají masérku. Tak jsem po tom hend skočila. Domluvily jsme se s Bonnie (šéfkou), že bych tam mohla mít čtvrtky, tehdy mám totiž dayoff (den volno) v Bluehighway. No a ve čtvrtek už jsme tam šli společně s Mářou, protože ho chtěla vyzkoušet také. =)
Takže Marek tam má nasmlouvané nějaké dny další týden. Myslím, že to je neděle, podnělí, úterý a středa. Tak uvidíme, snad to tak půjde i dál. Jsou to veliké lázně a mají hodně klientů. Jmenuje se to tam Vida Spa.
 Také jsme tento týden byli nakoupit ve Squomishi, což je město asi 35 km od Whistleru. Verča s Petrem mají auto, tak to vyšlo parádně levně. Benzín je tady za $1,10. To je asi 20 korun. Jeli jsme tam pro potraviny. Mají tam veliké zákaznické slevy a člověk nakoupí za stejné peníze tak o třetinu víc věcí než ve Whistleru.

 Už nevím co bych Vám napsala hezkého. Mářa se zase učí angličtinu. Odpoledne jdeme čekat do Bluehighway na masáž a spolubydlící Chelsie má pořád kašel a pořád stlumuje topení a chodí bez ponožek po studené podlaze =D, trubka, se nemá co divit.

Mějte se krásně. terča a marek

P.S. udělám nějaké fotky městečka s příště vám ukážu jak to tady vlastně vypadá =)