sobota 27. srpna 2011


Zdravíme ze sluného ráje. =)
Užíváme si Whistler plnými doušky. Hurááá. První obrázek je ze Squamishe, kam už sahá moře, nad kterým se zvedá obří Cheiff. Prostě paráda.
 Lezeníčku jsme se samozřejmě nevyhli. Squamish se pyšní nádhernou boulderovací oblastí. S našim kamarádem Adrienem z Belgie to byla brnkačka. Zná celou oblast na zpaměť a tak byl i našim průvodcem. 
 Mé prstíky moc dlouho nevydrželi, proto jsem se chopila naší Shellinky a konečně jsem snaď trochu porozuměla manuálnímu nastavení.
 Žádné chyty, malé spárky a obláčky...
 Mentální malíček =) Proč si to neztížit a pracovat jen třemi prsty? :-)

Přespali jsme naposledy v našem autíčku a druhý den pokračovali na vícedýlku nad řekou a pěší výlet k vodopádu. 
 Z malé říčky se vyklubal docela pěkný vodopádek. Jmenuje se Brandywine. K vodě se nesmělo, tak nevíme jestli chutná víc po Brandy nebo po víně. =)
   Bylo tam prostě nádherně. Nemohli jsme se nabažit přírody, a tak jsme si výlet trošku protáhli. Završili jsme to koupačkou v ledovcové řece pod zavěšenou lávkou. =)
Adrien drtí prásk =)

 Zaciname krasny novy boulderovy den. Slunicko jeste ani neosvetlilo hlavni stenu cheafu a my uz mame rozcvicku =)

 V8
 V8 podruhé
 postup žílou a nahoru ... to byly ten den nápovědy
 Všiměte si skvělé práce nohou a vnímejte pocit "vůbec tady jen nevisím a co dál????"
Nápisu na zádech si raději vůbec nevšímejte a babičky ať si ho raději ani nečtou. Vůbec nic to stejně neznamená :-D 
:-D Asi po 15 nezdařených pokusech o nástup do V0 jsem se rozhodla, že dnes to ten kámen vyhrál. =)

Tak tady to máte bando. Ať se fotky líbí. My se dnes stěhujeme zase zpátky kousek dál od centra. Užívali jsme si teď totiž v bytečku naší kamarádky Tracey, která byla na dovče. Do práce jsem to měla jen o poschodí níž =) Prostě paráda. 
Venku už ale přestali zpívat ptáčci a řvou tam jen vrány a havrani a volají podzim. Hurá za létem do Čech. Už se nám to krátí =)
 

neděle 7. srpna 2011

Po dlouhé době


Po dlouhé bobě máme konečně trošku času a můžeme se věnovat i jiným aktivitám, než je masírování a výjezdy na výlety.
Měli jsme v práci poslední dobou pěkný frmol, jelikož se nám konečně trošku zlepšilo počasí a všichni si uvědomili, že je tu léto. Začli tedy jezdit na kolech, chodit na výlety, ale taky začli být unavení a zachtělo se jim po masaži. Takže někdy i po sedmi hodinách masáží jsme si jako naprostý zdrchanci řekli, že si to tu konečně musíme trošku užít. Obvolali jsme znamí a usmlouvali jsme s  nima slevy na místní outdoor aktivity. Jak uvidíte na následujících fotkách.

První dvě fotky jsou z výletu na kolech v okolí Chekamus Lake, kde už jsme jednou byli, ale pěšmo.. Na kolech to byla však větší sranda. Místí cestičky jsou ideální na kola.A cestou můžete potkat ned několik takovýchto jezer. No neni to nádhera?


Další fotka je z místního letního kina, které se nachází kousek od Lost Lake. Takže koukáte na film, hvědy, obrysy hor kolem vás, jezero, film, hvězdy a tak pořád dokola.

  

Také tu byli závody jménem Crankworx. Což jsou závody na kolech všeho druhu a všech specializací. Downhill, skoky, rychlost, trial atd. No bylo tu veselo, celý Whistler nabitý kolama z celeho světa. Dokonce i pár čechu se tu objevilo. ten nejlepší se však zranil při prvním závodu... Prý jako normálně, takže žádná medaile. Jinak na tuto akci se dokonce přišel podívat i méďa.
  

Jako menší překvápko jsem pro Terku připravil Zip Lineing. Jde o to, že 1.dostanete velotělový sedák a klatku 2. vyvezou vás na kopec 3. jedete z kopce po ocelových lanech natažených nad ledovcovou řekou, někdy i přes 1 km dlouhé a to asi 80km rychlostí. Na oplátku za to jsme dostal Rafting :)

  

Tak tady pár fotek.






Další meněí výlet býl na Nairan Falls. Mooooc pěkný menší vodopád, ale zato pekně silný.  


 


A aby jste viděli, že se nepředřeme, tak občas taky relaxujeme v našem Health clubu:) 


Na dalším snímku vidíte snídani, kterou jsme ani nemohl sníst, jak byla ohromna. A bylo to těsně před tím, než jsem se dozvěděl, že jdeme na rafty. Terča s kamarádkou na mě ušily boudu a já se dvě hodky po užasné snídani cachtal v ledovcové řece (5 stupňů) s obtížností 4. Nádhera :)


Mám ty fotky trošku zpřeházené, ale to neva. Po Nairan Falls jsme jeli na farmu do Pemretonu na sběr ovoce. Měli jahody, maliny a kanadske borůvky. Jen otravní komáři to trošku kazili. Ale výhledy nádherné. 
Jinak vzpomínal jsme u toho na Kahyho a Offa, kteří byli (a Kahy ještě je) na Novém Zélandu a pracuje nějak obdobně.. respekt.. já bych na to asi neměl a utekl bych bez vyplaty.


A přoč jsme se nechali žrát komárama? Ne jen, že je to levnější, ale můžete si běhěm sbírání natláskat i pusu, takže já osobně, když jsem odcházel z té farmy jsem na žádné z natrhaných dobrot chuť něměl.



Tady vidíte, jak dopadl zbytek ovoce:) Terče se povedla zatím asi nej bublanina:)

  

Poslední výlet bylo překvápko pro terku. Máme v práci kamráda, který se věnuje lukostřelbě na koni. A tak jsme s ním jednou domluvil, že ho přijedeme navštívit a on nechá terku svést na koni a ja si zastřílím. na oplátku za to byla nečekaně masaž:) kterou se tady ve Whistleru dá platit skoro za vše. I třeba za zeleninu ze supermárketu :) ale to vám napíše příště Terča.


Robert žije na tomto místě asi pře 4 roky a jediné co mu k životu stačí je asi 15 Ha na kterém má zaparkovaný karavan, dále má pitnou vodu a kadibudku (neb.ezpečně blízko u sebe), dva koně, terče, luky a šípy a v poslední řadě bubínek s kterým zpíva u ohně indiánské písně.... Když tak na to koukám jsme rád, že jsme to přežili :) Večer nám dokonce začal vyprávet o UFO. Ale neva... Hlavně, že Terča byla štastná.


Je to opravdový nadšenec. Jediné co děla je, že trénuje, trénuje a trénuje. Avšak né jen sebe, ale i jeho koně jménem Apač.  


Už nevím co psát :) Snad jen, že bychom na tomto místě chtěli pobýt trošku víc času předtím než odjedeme.




Jason Mraz & Toca




Tak zatím hoj hoj. Už se nám to kráti..
Marek
+
Terča

pondělí 18. července 2011

Ahojiii. Jsme zase zpátky a s námi fotky z výletů z okolí Whistleru =)

Výlet na Chekamus Lake.... na obrázku Chekamus river :)  Proplétá si cestu houštím, jako had.
Ten den jsme si konečně udělali čas na výlet a také hlad. Pořád máme přístup k hamání v práci. Můžeme sníst kdykoli, cokoli zadarmo v zaměstnanecké jídelně. Je to ale zvláštní pocit, to kručení v břiše. =)
 
Doma jsme to vzali pěkně z gruntu. Naložila jsem masíčko a také jsme opekli nějaký lilek. Marek se ujal grilíku. Máme stálý příjem zeleninky od kamaráda, který od nás za to dostane masáž. O vitamínky neni nouze. ;-)
A jak jsme vlastne přišli ke grilu? Kde jinde než v Re-Use-It centru. Tentokrát nás nestál ani dolar. Našli jsme ho u recycle popelnice. Naložili jsme ho do autíčka a už s námi putovalu domu. Zkoušku funkčnosti obstál na jedničku. Stačilo jen koupit plynovou bombu a bylo. =)
Přidali se k nám i naši spolubydlící. Toto je Casper s Micaelou. Micaela udělala salátek s mangem. Fantastická kombinace!

Konečně se vyčasilo. Kousek od mé práce u městského potůčku s vodopádky. Za mnou můžete vidět naší knihovnu.
Později jsme se přemístili na louku velikosti fotbalového hřiště uprostřed města. Kolem vede hlavní třída a na kraji je veliké podium, kde se občas večer pořádají konzerty. Bezvadné místo! =) Prostě pohodička a ledová kávička.
Ráno a dopoledne nemíváme moc často žádnou objednávku na masáž, proto jsme se vydali na toto mystické místo. Jmenuje se to tu Train Wrack. 
Uprostřed celkem hlubokého lesa se nachází vraky vagónů. Nikdo neví jak a kdy se tam dostali. Kolem jsou vysoké staré stromy a vypadá to, že od kolejiště, které 50 m vzdálené, sem žádná přístupová cesta vést nikdy nemohla, ale asi musela-  kdysy. Jak by se sem jinak tak obrovské kusy železa dostaly???
Panuje tu skutečně zvlástní tajemná atmosféra. Vagóny jsou pomalované grafity. Ale nejsou to jen nějaké čmáranice. Je to skutečné umění. No a tak se to sešlo, že jsme se také o nějaké pokusili. Posuďte sami, jak se to povedlo =)
Co je ještě zajímavé na tomhle místě je, že přes, skrz a po něm vede trialová trať (cyklistická trasa se skoky a překážkami). 
Některé skoky jsem si ani nedokázala představit. Toto je například první ze nich....
Zde máme například nástup. Musí se vylézt po žebříku s kolem, a pak následuje ten šílený skok. To je prostě neuvěřitelné.
A tohle je také neuvěřitelné. Skutečně je tady gravitace normální =)
Na výlet se k nám přidala i naše nejbližší kamarádka Tracey. Ten den bylo nádherně. Snad díky tomu jsme byly tak vysmátí. =) 
A tady máme modelky z Train Wracku. 
  Ten den jsme si užili hafo srandy =)  
Ta hora za námi tam skutečně je. Žádná fotomontáž! Btw. toto je přístupová cesta k atrakci. Po kolejích se ještě občas projede stará lokomotivka a sem tam projde nějaký medvěd. V dáli za námi se chvíli po této fotce objevila medvědice s prťavým ťuťavým medvídětem. Jsou to snad ty nejroztomilejší zviřátka. "Bohužel" byli tak daleko, že jsem je bez brýlí skoro neviděla.

Kousek lesem od tratě je nádherná řeka. Našli jsme si jednu krásnou bezpečnou zátoku a neodolali koupání.

Co nebylo moc příjemné, ale né nepřekvapivé, bylo, že řeka měla asi 7 stupňů. Není se co divit. Je to ledovcová řeka. brr.... Sluníčko, ale pálilo, takže na osvěžení to bylo akorát. =)
A tady nás máte v plné masérksé kondici. ;-)
Druhý den Marek s Tracey ještě nemuseli do práce. Společně se vydali nahoru na horu.
Jeli se tam podívat jak se lyžuje v červenci. =) Bohužel sebou neměli vybavení. Odložili to tedy na příště.
Žádný strach. Lyžování nebude. Toto není nic pro začátečníky. =)


Moc všechny zdravíme a posíláme pusy :-*
Vaši kanaďánci =)